H O L K Y S I K O R K Y
o Klárce a o Aničce,jejich mamince a trošku i tatínkovi,veliteli malých hasičů
pozadí blogu: staženo ZDE

Kontakt na autorku blogu - Sikorku tu: SikorkaAlena@seznam.cz


ČISTĚ PRO INFORMACI - NA KLÁRKUNENÍ VYHÁŠENÁ ŽÁDNÁ SBÍRKA!!!!


Září 2009

Školy,školky,stacionáře

30. září 2009 v 23:43 Dětičky s Rethoré sy
Klárka se zapojuje:

Klárka od března 2009 navštěvuje spolu se mnou na zvykací hodiny mateřskou školku. Zkoušíme program Začít spolu.
Šlo by o to,že by Klárka dostala asistentku a chodila mezi úplně zdravé děti do normální školky.
To by asi u nás byl ideální stav. Nevím,ale jestli se k tomu někdy dopracujeme-postižení je dost velké(nechodí,stále ještě nechodí a to už jí budou v říjnu 4 a myšlení je,no takové jaké je...)
no uvidíme časem jak to půjde, možná to už v únoru bude na zápis..

Ale aby prcek nebyl jen se mnou doma(na jaře už na ní na princezně bylo vidět,že se se mnou nudí!,a dávala hlasitě najevo,že chce děti, nebo jít někam na návštěvu, nebo prostě něco dělat, ne jen tak nečině se plácat doma) a aby taky věděla,že existuje i něco kam se chodí bez maminky, přihlásila jsem jí do dětského stacionáře.
U nás dětský stacionář funguje v podstatě jako speciální školka- s Klárkou se zde intenzivně rehabilituje-samý skvělý cviky, a jí tam cvičení normálně baví-doma abych na ní měla klacek,abych jí k němu donutila,taky tu má vířivku a taky se tu "učí"(to teda jen někdy,ale do budoucna by zde mohla chodit do školy,spadají pod základní školu speciální v Merklíně, a jsou třída C-a v této C třídě je teď dětí jenom 5
,tak by se asi tak od roku 2011-12,holt měla dětí šest).

Dětský stacionář se jmenuje Človíček a více si o něm přečtěte zde:www.diakonieplzen.cz

No pro nás by bylo úplně,ale úplně ideální kdyby mohla na 3dny v týdnu do stacionáře(přeci jenom je tam těch dětiček "jen" pár a všechny jsou speciální) a na 2dny v týdnu do školky. No ale to je bohužel(vzhledem k tomu,že v Plzni praskají školky ve švech),tak se na nějakou holčičku,speciální, a ještě jen dva dny v týdnu asi hned tak nedostane. Ale copak kdyby. Rozhodně to nevzdávám, a rozhodně budu usilovat o to aby bylo...."no po mým" prostě 3+2.


I Ríša se zapojuje:

Od Mirky: dne:20.9.2009
Uryvek z mailíku....
..........Pred tyzdnom sme boli skusit ten integracny program "skolocka". Riskovi sa myslim celkom pacilo, vydrzal pekne cele tri hodinky robit vsetko to co ostatne - zdrave deticky. No, pri niektorych veciach sme museli improvizovat (behanie, skakanie), ale zvysok nam isiel celkom pekne. Do vsetkeho sa zapajal, pekne po detoch opakoval. Skoda ze to bude trvat len tri mesiace a len raz do tyzdna..no ale lepsie ako nic.

Teda to jsme mi udělaly radost a jakou........Ríšo, jen tak dál.
A ještě něco...
.............tu angínu, co jsi ve školce nejspíš chytil:-(,tu tam příště nech!)


V místě(jak jste si jistě všichni všimli,že je to na Slovensku),kde Ríša bydlí(a asi nejen tam) není stejně jako u nás situace se školkami růžová.
Většina školek je u nich obsazená. A taky musím dodat ještě jednu důležitou věc. A to je asistence. Zatímco u nás může asistovat dítěti v podstatě kdokoliv(třeba babička, někdo cizí, nebo maminka,nebo prostě ...ten kdo má na asistenta vzdělání) u nich rodiče být asistentem nemohou.
No ono se to nedoporučuje ani u nás,přeci jenom na vlastní si dítě dovolí víc než na cizí,tak nemáte-li jinou možnost a dítě "za každou"cenu chcete mít začleněné v kolektivu, tak to prostě jde.

Dále pak mají možnost chodit do autistické třídy,ale vzhledem k tomu,že postižení je zcela jiného charakteru a Ríšánek je komunikativní(ukazuje prstem-frajer) tak by to pro ně nejspíš nebylo.....

A také mají možnost chodit do školky pro děti pohybově postižené. No teď, zrovna teď,to řeší.



A co Lilianka?

Mončina Lilianka miluje děti. Má ráda jejich smích,má ráda když slyší jak si hrají.Ráda s maminkou a tatínkem cestuje autem.
ALE
Liliančin zdravotní stav ovšem školku nebo integraci nejspíš nedovolí. Snad jen prozatím.

A alespoň fotky z prázdnin.
Lilinka si z maminkou a tatínkem moc užívala.:

Koukejte se jak se mi na výletě líbí


Ale mě se líbí skoro všude a taky skoro všechno. Jsem prostě malá spokojená holčička.

A tady pro srovnání:

Velikonoce:a Lilianka v houpačce:

A tady je léte, a zase Lilianka v houpačce. Vidíte ten rozdíl. Z malý holky skoro slečna

Ve Zbůchu na respitní péči(o čem to tam vlastně je)

22. září 2009 v 20:03 Klárka mrňous

Jednoho krásného dne(byl podzim,babí léto,my po lázních) na kontrole v centru vývojové péče jsme dostali leták o Zbůchu. Brrr, lekla jsem se. To je přece ústav
,no to snad ne.Vždyť se to tak i jmenuje:
ÚSTAV SOCIÁLNÍ PÉČE ZBŮCH
Ale paní doktorka se usmála a povídá:"Tak tohle byste mohli,holky zkusit,je to vlastně taková alternativa lázní (nebo Arpidy-mají téměř stejný program)-ano,je to ústav,ale pro nás maminky a ty naše speciální dětičky,tam pořádají respidní(nebo respitní)no prostě odlehčovací pobyt zaměřený na rehabilitaci a vzdělávání dítěte(no mě to nepřišlo jako odlehčovací pobyt, mě se spíš zdálo,že je to zatěžkávací zkouška:-))))).
Tak jsme neváhali, do Zbůchu zavolaly a objednaly se.
Bylo to tam náročné (jak pro mě,tak pro malou),ale bylo to k něčemu-malá se zlepšila v pohybu a i po mentální stránce udělala pokrok(o malinký krůček,ale pro nás je každý stupínek o který se zlepší,výhra).

A co se ve Zbůchu dělá:
No jsou tam procedury,jako v lázních:
  • cvičení(matka je většinou vykázána za dveře,ale není to nutné)-bobath nebo prostě zdokonalování chůze, nebo trénink rovnováhy,....(nevojtí se,ale mě to nevadí). Jediné co mi trošku chybělo byl reha stůl, na kterém bychom mohly cvičit vojtovku odpoledne(jako v lázních).
  • ergo(je fajn, takový hraníčko s dětma, trénují udržení pozornosti-s tím my máme problém,ač nechodí je to aktivistka a nějaký učení jí nezajímá)
  • hippoterapii(4xza týden, 1x je canisterapii-no prostě hrátky s pejskem- narozdíl od koně jí to bavilo,koně se nebojí,ale sezení na něm jí nijak extra netěší, ale už přitom neječí jak siréna jako zpočátku)
  • bazén(velký,plavali jsme si jak jsme chtěli, přišlo mi to tak trošku na nic)
  • vířivka(ta mi teda nadchla,a jí taky, a pozor, když se dítě bojí velkých bublin, může mít malé, my vyzkoušely oboje).
Pozn:Bazén a vířivka se dá spojit v 1(malý bazének s výřivkou- my využili druhý týden, nemohla jsem s ní do vody- a bylo to lepší, trvalo to 30-35min a dala se nastavit teplota vody,takže neprochladla,a byla nadšená, a taky jsem na ní viděla,že jí vyhovuje,že může jít do minibazénku sama.
  • a magnety(10-15minut,intenzita6-8)
A toto všechno jsme zvládaly do 12.30(no někdy jsme šly na magnety až po "o",tak do 13.)
Kdybych byla chtěla, mohla jsem odcvičit a frčet domů,ale bála jsem se,že by se malá přetahovala, a měla jsem strach aby mi spala po obědě(tady je to potřeba).

  • a od 15ti hodin byla každý den(teda kromě pátku-to se odjíždělo domů) nepovinná keramika(skusily jsme si jí asi tak 5x-modelovala jsem hlavně já, Klárka přihlížela a "komentovala").
Ještě stojí za zmínku,že na keramiku s námi chodily většinou o něco starší "holky",tak kolem 30-40ti let,které tam byly na chráněném bydlení. Klárku měly moc rády(naštěstí malá nemá indikovanou žádnou dietu,takže všechny jí podstrkovaly čokoládičky, sušenčičky,.....no to se ví,že Klárce to nevadilo).
A "holky" děkuju Vám(zvláště Lence) za to jak jste prcka zabavily a já mohla"tvořit"(mě to totiž opravdu bavilo).

No a odpoledne,to jsme tam zůstávaly sami(naše spolubydlící a malý spolupacient-nebo spíš spoluuživatel-jezdili domů-no byly z Plzně,navíc s okrajové části,do Zbůchu to měli ani ne 10km,tak jsem se tomu nedivila,v jejich situaci bysme to dělaly taky tak),tak jsme chodily buď na zahradu ústavu(to měla Klárka moc ráda, tam totiž byly "ústavní" děti,s kterýma si mohla hrát,to jí vyhovovalo).
Ve Zbůchu je totiž kromě ústavu taky speciální a praktická škola(děti tam jsou ubytované na celý týden,ty které mají štěstí,ty si rodiče nebo příbuzní berou na víkendy domů-a pak jsou tam,vlastně ano v ústavě,děti,které nikoho nemají a o které nikdo nestojí-je to smutné, vidět jak touží po rodině a jak ví,že vlastně nemají většinou díky postižení velkou šanci).

Taky jsme se ale občas šly projít po okolí. Prošly jsme Zbůch(čekala jsem,že tu bude alespoň pizzérka nebo cukrárna-ale ne, jsou tu 4hospody-4tá cenová,brrr-,1sekáč,1květinářství,pošta a 1taková větší sámoška-tady mají potraviny,drogerii,drobnosti-i drobet hraček-a řezníka) no nic moc

Taky se dá takovou polní cestou dojít na letiště do Líní(no my jsme holky, nás zas až tak letadla nezajímají,ale šly jsme).
A nedá se jít do lesa-je tam cedule jak hrom-zákaz vstupu-vojenské pásmo-místí starousedlíci se tváří jako by tam žádná cedule nikde nebyla,a do lesa běžně chodí,já přivandrovalec jsem se bála

A 2x jsme si s dětma upekli k večeři na zahradě buřty.

Jinak respitní (rehabilitační)péče ve Zbůchu,je služba která se platí. Výše ceny respit.pobytu záleží na tom jak vysoký je váš příspěvek na péči.
Čím je postižení větší a příspěvek vyšší,tím je i vyšší cena rehabilitace
ale je to asi logické,s víc postiženým dítětem se určitě musí rehabilitovat víc a možná musí mít i víc magnetů, možná bazén i ergo probíhá jinak
My máme 2 stupeň(3je pro malé děti nejvyšší) a platily jsme za ubytování a péči cca 2000 Kč.
A taky snídaně,obědy , večeře a svačiny(my jsme si je nakonec nechaly zrušit)a snídani s večeří jsme si braly jen 1(dávaly veeeliiikánské porce a Klárka snídá jogurt,puding,Kinder - pinguí, bábovku-to na programu neměli) se tam platí.
Za jídlo jsme daly taky kolem 1500 Kč. -- no celých 14dní nás vyšlo na 3200 Kč(takže to šlo)

Ještě si myslím,že stojí za zmínku toto-zavolala jsem do Zbůchu,že k nim chceme na respitní pobyt a oni my poslaly k vyplnění formulář pro naší paní doktorku-stačila jim dětská Mudr. A podle toho nás přijímali (mě s Klárkou).Nebylo žádný běhání po pojišťovně,je,je,je.
Čekací doba byla "chvilku"(žádost jsme podávaly na přelomu února,března a v červnu jsme jely)-a hlavně vyšli mi maximálně vstříct s termínem-chtěla jsem jet posledních 14dní v červnu a opravdu jsem tak jela!!!
To z lázní neznám,tam vždycky čekáme skoro půl roku než nás vezmou a nikdy, zatím opravdu nikdy jsem to neměli tak jak jsem chtěla já.

Jinak jestli chcete vědět co tam všechno mají a jak to vypadá jukněte sem:Ustav sociální péče
(jinak kdyby to náhodou nešlo pustit webová adresa je:www.uspzbuch.cz)

Recepty na rychlá a levná jídla....

17. září 2009 v 11:21 Ano,šéfe:-)

Tento článek je o mě(o mamince Sikorce)a o tom,jak vařím.

Vaření jsem vždy pokládala za můj koníček(no po 6ti letech vaření,kdy každý den musím vymyslet co vařit)mi to přešlo.

Ale vymyslela jsem si na vaření rychlosystém: tudíž jídla,která jsou nejen chutná(hlavně aby chutnalo holkám a pořádně se najedli o mě ani mého muže nejde)...

Tyto recepty jsou opravdu dobré v tom,že nejsou náročné na čas(většina z nich je hotová za hodinku-když nepočítám,že třeba maso se v pekáči peče déle)

Učení-Mučení

14. září 2009 v 23:26 Aniččino-ze života skoro puberťačky

Tak tohle se naučili v první třídě.
Psaní to je takový "mus" předmět. Nezábavný, nezáživný.
Ale s tímhle to hned jde líp a hned je důvod přepsat básničku s chutí:
No ano, čtete dobře.


A počítání to je taky super.
Kromě toho k tomu se Anička motivovat nemusí(matematika jí jde sama).

Ale i tam není,
motivace k zahození:

Text je opravdu takový:
Deset malých černoušků hrálo na schovávanou,
jeden zmizel natošup,přiklopil se vanou.

Devět malých černoušků šlo se schovat před dům,
dva se krčí v okapu,
už jich je jen sedm.

Sedm malých černoušků,vymyslelo lest,
šoupli bráchu do trouby,už jich je jen šest.

Z šesti malých černoušků,zbylo jich jen pět,
jednoho spolk vysavač nevylezl zpět.

Chtělo se pět černoušků schovat ve vykýři,
jednoho tam nechali už jsou jenom čtyři.

Čtyři malí černoušci měli velkou při
jeden skončil v mixeru,už jsou jenom tři

Ze třech malých černoušků dařilo se dvěma,
jedem se skryl pod skříní,která nohy nemá.

Ze dvou malých černoušků,zbyl jenom jeden,
druhý zůstal v mrazáku,maskuje se ledem.

Jeden malý černoušek bloudí prázdným domem,
zhaslo světlo padla tma a bylo i po něm.

(no to koukáte,co?).
Ale báseň nekončí, má ještě pokračování(a samozřejmě dobrý konec!!!!koneckonců je v matematice pro 7mi leté děti,tak tam se snad ještě dobrý konec předpokládá).

Všichni malý černoušci,radujme se braši,
pod peřinou našli se, navzájem se straší.



Ještě jednou Jánské lázně potřetí(a tentokrát o dětech)

14. září 2009 v 22:47 Klárka mrňous
No naše Klárka je povahy družné.
Má ráda děti.
Bez rozdílu.
Bezvýhradně.
A všude kde jsou je spokojená. Někdy jí jen stačí se na ně dívat.
Někdy si chce s nima hrát.

Dráhý můj.................,hurá,hurá letos je tu zase Péťa(no sice letos bydlel na jiném patře a nebyl tu s námi ani 14dní,ale to nevadí) jako loni(loni bydleli vedle nás).

Tak už odjel Péťa domů, ale to nevadí. Výběr je tady opravdu velikej. Tohle je Lubošek.

Dříve než Vám klesnou víčka,těšně před spaním, uvidíte VEČERNÍČKA............................
no říkala jsem,že výběr je tady opravdu dobrej:
Zleva od auťáků na koberci:Pavlík, Lubošek,Lukášek,Ondra a Filípek.
Dole pod nimi, v červeném tričku-Klárka(zřejmě přemýšlý,který je ..............nejlepší,nejhezčí, nejhchytřejší..........)


A ještě s Lukášem:
Toho je radost obtěžovat,dá si to líbit:
(jestli ta jeho trpělivost také není dána tím,že si Klárky zas až tolik nevšímá).A Klárka ho stejně nikam neodveze(ač se snaží seč může).

Houby a houbičky

14. září 2009 v 22:46 Střípky všedních dnů

Náš táta šel na houby,
jestli on tam zabloudí?
Nezabloudí,těšte se,
on nám houby přinese!!!!

Celá rodina jsme houbaři.
Jen co začne podzim vyrážíme do lesa. Máme ho tak říkajíc za humny(k lesu to máme kolem 1kilometru).

A na podzim u nás rostou:
A hned v neděli(teda včera jsme našli).
Super úlovek:
Tak tady je super mega velký kotrč kadeřavý:
Ten je, co?

No co koukáte? Celej červivej. Hááá,haa,ha.

(abych tedy pravdu řekla,velká část z něj se ještě dala zachránit, takže na polívčičku - kotrčovou držkovou zbylo opravdu dost a dost,ještě,že máme mrazák).

Akce "kráva"

14. září 2009 v 22:39 Střípky všedních dnů
A zdravíme všechny z náměstí ve městě.....................................
soused(strejda),náš tatínek a náš děda tam dovezli,
no ano, tomu neuvěříte,
ale opravdu to tak bylo.

V Plzni na náměstí byla vystavena živá(hnědá, ne fialová)
kráva Arabela
(né Milka).
Zde je krasavice:


Bylo to v rámci 15ti letého plzeňsko - švýcarského partnerství.

No a protože my bydlíme na malé vesnici, jeli jsme se na ní podívat(všechny ženy,co mají děti a taky ty,co tam měly "muže v akci").

A tady je také fotka dětí,které se akce zůčastnily:
Na fotce chybí(nebo spíš není vidět Honzík,schovává se za holky, Martinka a Kubík-někde pobíhají, a ještě tam nejsou Terka a Péťa,ty přijely později).

Tak tady jsou-malé obecenstvo.

Jinak bylo to tak. Po obědě "hoši" a děda vyrazili s traktorem a krávou směrem k městu(no děti litovali,že větší jsou ještě ve škole a nemůžeme celou akci pozorovat od začátku). Tam na periférii čekala policejní eskorta,která je dovezla na náměstí. No cestou se jim podle všeho nic nepřihodilo.

Akce byla od 16hodin. Na náměstí se soutěžilo (o zájezd na Matterhorn, pro dvě osoby....) a zpívali lidovky(já je nemusím,dětem se líbili).
A také se v ohni pekli brambory(jo,ty se líbily zvláště Klárce, jak jí chutnaly).
A také byly ochutnávky: českých koláčů, švýcarské čokolády
švýcarských sýrů(dával se na ty brambory, pálil a smrděl)
české kysané smetany-dávala se taky na ty pečené brambory
A ten kdo si koupil bramboru
mohl zadarmo ochutnávat všechno co chtěl(sýry,smetany,......atd)
Myslím,že teď se sem krásně hodí básnička o bramboře:
Koulela se ze dvora,
takhle velká brambora.
Neviděla,neslyšela,spadla na ní závora,
co koukáš ty bramboro,
na tebe ty závoro,
kdyby tudy projel vlak,
byl by z tebe bramborák.

A ten kdo si koupil pečivo(za 20Kč)
dostal na talířek klobásku, ovárek, křen a hořčici zdarma(no porce byla pěkná,najedla jsem se z toho já i holky- ty teda ještě objevily stánek s hranolkama,párkem v rohlíku,langošem....takže bylo jasný kde se nejvíc nacházeli).
Po celou dobu akce ještě chodily mezi lidmi hostesky,které rozdávaly dobroty.
Celá akce trvala do půl sedmý večer takže se to nechalo.

A zájezd na Matterhorn(no doufám,že to píšu správně) jsme nevyhráli(nikdo z nás a že nás tam bylo).

No jo,je to pravda,bylo to hlavně o jídle.

Mrzí mi,že jsem nevyfotila naše vypité kelímky(od limonád-všechny jsme řidičky,všechny máme dost dětí,takže jsme všechny byly autem-samozřejmě,že každá svým,dětí je moc,nevešly bysme se).

A děti,ty se bavily opravdu dobře.
Taky sebevědomí jim nechybělo. Zvláště kluci se vytahovali. No jo,živá kráva,a ještě z naší vsi,to už je panečku pořádnej důvod k hrdosti.
No a kráva,ta byla taky dobrá. Kolem ní bylo lidí jako much, ale ona stála a jen čučela,ani nebučela. Jen jednou vyjádřila nelibost,když jeden odvážný tatínek(zřejmě inženýr),
dostal skvělý nápad a to vlastní dítě na tu krávu vysadit. To teda ucukla. Jinak se od dětí nechala krmit senem,hladit,....a možná,že některé živější dítko do ní i trošku šťouchlo.

Takže,milá krávo Arabelo,byla jsi skvělá,
příští rok budeš mít
opět hlavní roli!!!!




Co Anička všechno dokázala

11. září 2009 v 23:21 Aniččino-ze života skoro puberťačky

Přinesla domů první "opravdovské" vysvědčení

Počítání, psaní,čtení......
pro Aničku problém není
(teda doufám....)

No samozřejmě.......................je celá po mě,má samé jedničky

A udělala mi k svátku matek přáníčko..................byl to vlastně úplně první dárek,co úplně,ale úplně sama vyrobila a dala mi.
(no ve školce nám taky vyráběli dárky,ale s opravdu velkou pomocí paních učitelek).

A vevnitř bylo napsáno..MAMINCE OD ANIČKI.................úžasné.



A CO JEŠTĚ: NAUČILA SE ČÍST
NAUČILA SE PSÁT
NAUČILA SE POČÍTAT(ZATÍM DO DVACETI)


A CO DÁL: NAUČILA SE PLAVAT(NEUPLAVE MOC,V KUSE TAK 15 no možná 20metrů)
JELA ÚPLNĚ SAMA DVAKRÁT NA TÁBOR S KOŃMI A MOC SE JÍ TAM LÍBILO

A TAKÉ: CHODÍ VEN UŽ VĚTŠINOU SAMA
ZAJDE SI PRO KAMARÁDKU(ZAZVONÍ U NICH A ZEPTÁ SE JESTLI JE DOMA)
KDYŽ JÍ POŠLU NAKOUPIT,PŘINESE ÚPLNĚ SAMA MENŠÍ NÁKUP(A NENECHÁ SE OŠIDIT).


UŽ JE TO PROSTĚ MOJE VELKÁ HOLKA




My jsme ségry darebnice

11. září 2009 v 23:16 Anička a Klárka-ségry spolu
Ale nejenom,že spolu zlobíme.............
my spolu děláme spoustu věcí,..................(třeba nepořádek,....)


ALE MY SI SPOLU TAKÉ MOC RÁDY HRAJEME


Holčičky a zpívání

11. září 2009 v 23:07 Anička a Klárka-ségry spolu

ZPÍVÁNÍ

Duhové děti.....,
vystoupení v Plzni v meditační zahradě....

vystoupení v Plzni na radnici před Vánocemi 2008..


Anička zpívá moc ráda,takže jí to docela baví. Nooooo,jestli má hudební sluch....,to neposoudím,já ho nemám. Ted si tak říkám(zrovna před chvilkou skončila superstar-já bych byla generál hvězdné pěchoty-100%)
a Klárka....ta nemluví,ale s chutí hraje na rolničky


No a je to jasný.
Opravdu dobře zpívající Lukáš(jeho maminka soubor Duhové děti založila).
Ale tady tady se zpívat nebude- Klárka s Lukym se potkali v lázních. No Klárka si ho chce odvézt do herny mezi mrňata.

Mimochodem - úmysl se Klárce nezadařil(přeci jenom Lukášovi je už 13,tak je o nějaké to kilčo těžší..:-)).

Jinak více najdete zde: http:/relaxhandicap.cz

a tady je úryvek z blogu Duhových dětí,o tom, jak to všechno začalo

logo_duhove_deti
motylek V roce 2003 vystoupil Lukáš Bělohlavý, člen sdružení, s několika svými kamarády v sálkuDominíkánského konventu v Plzni na Slovanech. Později se k jejich vystoupení přidávaly další děti i dospělí, kteří měli chuť si zamuzicírovat a byl založen soubor Duhové děti.V té době děti doprovázeli hudebníci ze skupiny Pomeranč.
V roce 2005 se Duhovým dětem dostaly do rukou noty Milady Karez - výborné pražské kytaristky a skladatelky, která se na jeden z koncertů Duhových dětí přijela podívat.Od té doby Milada Karez Duhové děti doprovází na kytaru a skládá pro ně písničky.
Pravidelně od roku 2005 vystupují Duhové děti v prosinci a červnu v Obřadní síni plzeňské radnice, hrály a zpívaly v sálku Dominikánského konventu, každé září vystupují vKarlových Varech a Chebu na Mezinárodním festivalu zdravotně postižených umělců,které pořádá sdružení Aragonit.
Duhové děti vystupují v zahraničí, několikrát hrály v Itálii v Římě, natáčely pro Rádio Vatikán, v Belgii, v Lutychu koncertovaly celý týden pro školy. Letos v létě budou zpívat v Portugalsku dokonce na velvyslanectví v Lisabonu.
motylek Průměrný počet členů souboru Duhové děti je 25.

Plavu,plaveš,plaveme......

10. září 2009 v 23:51 Kdo nám pomáhá aneb Klárka mezi lidmi(školka, zájmy......)

Kde se vzal tu se vzal po řece se k nám dostal....
........
.......................malinký miláček Klárinka plaváček.


Do bazénku už chodí Klárka od třičtvrtě roku. Začly jsme klasicky: vaničkama.

a pokračovaly jsme dál a dál... a už máme dovednost P(plavec s maminkou pokročilý-pokud spadne do vody,nadechne se....., a trošilinku, opravdu malinko plave).


Tři roky jsme navštěvovali plavací studio Hobit Plzeň(ted máme pauzu,kvůli té naší nemocné kyčly).

Ale štafetu jsme poctivě předaly: tak Míšánku užíj si to:




No Míšánku,není to studené....?????

Né,není ty zlomyslná teto! Už jsem si zvyk. Je to žůžo.

Jo,jo, neošidili jsme to naše starší dítě. I ta chodila plavat. Ale ta,ta už má dovednost S(samostatnej plavec). Akce holky do bazénu dopadla zajímavě: Malá může do malého, velká do velkého, maminka bude pendlovat mezi......o jaká to byla iluze..................
A to jsem se kasala a před naším tatínkem vytahovala(na co s námi budeš jezdit, to zvládnu levou zadní). No zvládla jsem to(ale příště, příště si ho vezmu sebou!!!!!)
Ale levou zadní,...tak to ani náhodou......
Samozřejmě: do vířivky mezi bazény, jediného místa,kde mohli být spolu nechtěla jít ani jedna. Zato malá se dobývala do velkého bazénu(nakonec jsem plavčici ukecala- byla před plavčem na wc se vyču a to druhé dělá do nočníčku)....a samozřejmě neměla nic jiného na práci,než zdrhat před tou menší(nejlépe do bazénu malého). Ale dopadlo to skvěle.....holky si užily odpoledne....a já.....já jsem už v půl deváté(tak půl hodky poté,co jsem uložila holky) spala jako zařezaná.

Jánské lázně potřetí - akční víkend

10. září 2009 v 23:05 Kdo nám pomáhá aneb Klárka mezi lidmi(školka, zájmy......)
Letos poprvé jsme v lázních měli návštěvu, která byla prostě
skvělá!

Přijela mi kamarádka(vlastně jsme ze stejné vsi a známe se od malička). Přijela v pátek odpoledne, a odjížděla v pondělí odpoledne...udělala si takový prímový prodloužený víkend. No s náma (tedy jen se mnou a s Klárkou,tou dobou Anička byla na prázdninách u babi a od té pak hned frčela na tábor)samozřejmě(tuhle jsem se jí ptala jestli pořád ještě chce mít někdy děti...a prý jo, to se teda divím).


V pátek jsme jen prošli Jánky(aby věděla kde co je, lázeňský domy, pamětihodnosti...a tak)
No samozřejmě je zde. Dominanta hor(no né Sněžka na tu jsou tam všichni tak nějak zvyklí).To je on,šampion.
KRAKONOŠ Z KRKONOŠ

A tak to tady v lázních vypadá:
Jeden z mnoha lázeňských domů

Jeden z mnoha penzionů

A to je prosím náš pokoj. Moje(Klárky) postýlka. Máma s tetou mají opravdový postele,to není nic pro mě,za chvíli bych byla na zemi.


My jsme kamarádi.....

10. září 2009 v 22:54 Klárka mrňous

Jo,jo
naše Klárka má svojí věrnou kamarádkou........

Tak tady jsou holky.

Klárka a Eliška
Eliška ta větší kudrnatá je o měsíc mladší............
(jsou od nás ze vsi).



Jedna dvě tři čtyři pět týny ententýny,když to správně rozjedem děláme jen šprými,.....
jedna dvě tři čtyři pět my jsme kamarádi....(no spíš kamarádky).



Jo a mimochodem(takhle krásně jsem to vyrobilá jáááá)., Ale uff. Dalo mi to zabrat.

Jánské lázně

8. září 2009 v 23:24 Kdo nám pomáhá aneb Klárka mezi lidmi(školka, zájmy......)

Jánské lázně

a dětská léčebna Vesna


Klárka byla v lázních již třikrát a vždycky jí to pomohlo. Vždycky poskočila dopředu. A letos poprvé jí to nedalo tolik zabrat...to bylo dobře:

A jaké měla v lázních procedury:

PROCEDURA JAK KLÁRCE VYHOVOVALA KDY BYLA
Malý teplý bazén
velmi oblíbená procedura
při všech pobytech
Vířivá koupel-perlička
také velmi oblíbená procedura
při všech pobytech
Cvičení
no samozřejmě,že se jí nelíbilo
při všech pobytech
Inhalace
bavili,jen když byla nastydlá,jinak taky neee
při druhém i třetím pobytě
Magnety
četli jsme,hráli jsme si,nějak jsme tu půlhodinku
přežily
při druhém pobytě
Ergoterapie
někdy nadchlo,někdy ne. Více méně o hraní...no a to
to přece baví všechny děti
při třetím pobytě
Logopedie
no existuje ještě něco mnohem horšího než je cvíčo,nevěříte?Věřte.....logopedie je mnohem horší,sahaj
mi na hlavu.....brrr.
při třetím pobytě