H O L K Y S I K O R K Y
o Klárce a o Aničce,jejich mamince a trošku i tatínkovi,veliteli malých hasičů
pozadí blogu: staženo ZDE

Kontakt na autorku blogu - Sikorku tu: SikorkaAlena@seznam.cz


ČISTĚ PRO INFORMACI - NA KLÁRKUNENÍ VYHÁŠENÁ ŽÁDNÁ SBÍRKA!!!!


Březen 2010

I mistr tesař(nebo lékař)

28. března 2010 v 0:15 Klárka - diagnoza Rethoré
I mistr tesař se někdy utne,
a stejně tak lékař se může mýlit.


Coffin-Siris syndrom....

Tak to prý má Klárka, jsem se dozvěděla v poslední době. 

Ale tak to vůbec není. Klárka má parciální trisomii 9.tého chromozomu-syndrom Rethore(je to teda zastaralý výraz,prý). 

Škola-téma týdne

27. března 2010 v 23:14 Jen tak pro radost

Škola....

takové téma. Obsáhlé.
Jaká škola je vlastně míněna???
Škola mateřská, základní, střední, vysoká a nebo škola života??

Mám za sebou školu základní, školu střední a nástavbu.
A život, ten mi školí pořád:-).


Žalovníček žaluje pod postelí maluje

27. března 2010 v 22:20 Aniččino-ze života skoro puberťačky
Ale nenamaloval husu a nedal jí pusu.

Zachtělo se jedné paní,paní "Žalobníčkové" jít do školy na "bonz". 

Byla tuhá zima. Ledu všude plno. Bohužel také na rybníku u zastávky autobusu.
No dojíždějící školáci si čekání na autobus zpestřovali po svém. No samozřejmě,lezli na ten led a klouzali se.
Přiznávám, my jsme to v jejich věku dělali taky. 
Ale na ten led nesmí. Školní řád jim ukládá chovat se v obci,kde mají školu,tak aby nikoho(a ani sebe)neohrožovali. 

První jarní den

22. března 2010 v 23:05 Jen tak pro radost
Je konečně tady.
Se vším všudy.

raewtfgrčtgarčt
Sluníčkem i mraky(spíš tedy mráčky, velký mrak vůbec nechtěl spolupracovat, než jsem si nastavila fotoaparát,klidně si zmizel za obzorem).

Dej mi ruku ať mohu mluvit

22. března 2010 v 22:51 Kdo nám pomáhá aneb Klárka mezi lidmi(školka, zájmy......)
Usnadňovací komunikace.UK.

Tolik už jsem toho o ní četla a slyšela.

A teď mám možnost poznat jí z blízka na vlastní uši(bude dvoudenní seminář) a možná i na vlastní oči. V dubnu. Na konci dubna.

Abych se kurzu UK mohla zúčastnit musím přečíst knihu
Aurorka: Anne - Marguerite Vexiau
DEJ MI RUKU AŤ MOHU MLUVIT
Vrátit slovo těm, kteří jsou odříznuti od světa.

No,..už jsem knihu přečetla.

Ukázka:
Ruka

Ruka pro mne zvolená
Ruka zvolená abych mluvila
Ruka vyvolená aby se žilo a aby se hlásil život všech postižených
Ruka roztrhaná nemocí
A ruka zvětšená každou volbou žít život volby a štěstí
Ruka líbezná a ruka vybraná aby uvolnila lásku
abych se lehce vyrovnala jiným
Polovina ode mne samotné
Omezovaná v životě prožít radost
Ruka zimomřivá ruka,která žije a tvoří život a lásku
Volím tvou ruku abych přešla smrt a nechala zemřít smrt
A změnila život
A já zůstávám sama sebou
Zimomřivá a zpívající volím tvou ruku,abych mluvila

Karolínka Jousselinová, 12.října 1995

Jak jsem dělala vdolky/Ano,šéfe IV.

22. března 2010 v 22:49 Ano,šéfe:-)

Ano Šéfe IV,
ale tentokrát se nevyznamenala maminka.

Rozhodla jsem se k velkému činu. Upéct něco z kynutého těsta, to je výzva. No a taky, pokud to není zrovna bramborová buchta, zavání to průšvihem.

No zvolila jsem vdolky. A dala se do díla.

Ranná péče Plzeň

22. března 2010 v 22:47 Kdo nám pomáhá aneb Klárka mezi lidmi(školka, zájmy......)


raetfEWRČTFČRET



Už je to přes rok, co jsme jejich klienty.

Jsme s nimi moc spokojené. Za Klárkou pravidelně dochází "teta Zuzka" a přináší jí nové a nové hračky(na půjčení samozřejmě),potřebně ke stimulaci. Klárka je někdy nadšená a někdy vůbec ne. Záleží na tom jak moc se jí chce učit se:-)

Z nemocnice III./Rehabilitace

21. března 2010 v 23:32 Klárka - diagnoza Rethoré

Je pátek 19.3.2010 odpoledne, kolem třetí, a my konečně jedeme domů z nemocnice.
DOMŮ!!!!!!!!

Bez sádry samozřejmě, tu už máme dole.

Nastupovaly jsme s Klárkou na sundání sádry v úterý 16.3.2010.
Nastupovaly jsme na Bulovku, na stejné oddělení ortopedie(jako jsme před tím byly na operaci).
Hned po příjmu nám sádru sundali(hurá, konečně) a poslali nás na rentgen. Naštěstí dopadl dobře.
Zůstaly jsme tudíž na rehabilitační pobyt. Ten trval jenom do pátku(naštěstí). Představa toho,že v nemocnici trávím víkend a pak nás třeba v pondělí nebo úterý pustí domů se mi pranic nelíbila.

No a tady je překvapení. Po dobu 6ti dalších týdnů nohu máme co nejméně zatěžovat. A pak zase bude kontrola, a zase rentgen(nejsem z toho množství rentgenů nijak nadšená, ale jinak to asi nejde).

Rehabilitace ano, samozřejmě, ale žádná intenzivní, hezky nechat nožičku rozcvičit se spontánně.
Samozřejmě, protahovací cviky ano, z Vojtovy metody jen první pozice.
Takže několikrát denně opatrně(opravdu opatrně a s citem) protahujeme nožičku(tu nemocnou, zdravá jaksi není potřeba), dáváme nožičku mírně do strany a jakoby šlapeme na kole. To děláme na zádech a na bříšku také(bez toho šlapání na kole teda). Taky jí trošku míčkuji. To rozhodně nemůže uškodit a jí se to líbí.
Pak cvičíme 1.pozici z Vojtovky na zádech.
A přesto,že cvičení je oproti Vojtovce jen takové šolícháníčko:-))), tak u toho jen tak ze zvyku, brečí. No to má smůlu, cvičit musí.

A ještě nějak rehabilituje. A s chutí. Denně jí dopřáváme(stejně jako to bylo v nemocnici) vířivku. (máme na to koupenou do vany takovou tu podložku).
Dále pak mažeme jizvu(infadolanem) a ta se hojí. Docela pěkně.

Jinak v nemocnici se Klárce nelíbilo a dávala to najevo. Nejen,že tam mizerně jedla(no nedivím se,jídlo tam opravdu moc dobrý nemají)a ještě byla okňouraná. Nespokojená,že není doma. I tam špatně spala. Ale zvládly jsme to.
Tentokrát se mi lékaři i sestřičky v nemocnici zdály mnohem přívětivější. Na mé dotazy,kterých tentokrát bylo opravdu jenom pár, odpovídaly ochotně. Informací tentokrát mi přišlo,že dávají maximum. No byla jsem spokojená a překvapená.

A domů v pátek jela Klárka s maximálním nadšením. A jak byla v autě hodná. . . I tu skoro hodinovou frontu,co jsme v Praze chytli vydržela a vůbec se nevztekala.

A těšila se na Aničku. Hned se k ní po příjezdu sápala:-).
Takhle se k sobě tulily, holky moje. Taky si asi chyběly. I když Anička byla u babičky spokojená, doma je prostě doma:-)


PS: Dnes, dva dny po příjezdu z nemocnice domů,už je Klárka docela v kondici. Ještě si teda nestoupá(to je jenom dobře) ale po čtyřech už se leckams dostane(sice o dost pomaleji než před tím, ale i to je úctyhodný výkon).
A už spí i jí dobře. Doma jí prostě chutná víc
A ve své postýlce se jí dobře spí
A nezapomněla jak se jezdí na odrážedle(dnes jsme to malinko zkusily, a ono jo, docela jí to šlo), ale opravdu na něm byla jenom chvilinku, ono nic se nesmí přehánět

PS 2: A do toho všeho se mi Anička ulítala na kole,nejspíš. Takže večer už chrchlala, teplotu naštěstí zatím nemá. Teď v noci taky pokašlává, ale není to nijak tragické. Ráno uvidím jestli zůstane doma nebo pomaže do školy. No jo, blíží se nám Velikonoce, před nimi pravidelně bývá nemocná. Tak asi ani letos neporuší tradici. Ne, je to tím,že jak se otepluje, sundavají si na zastávce autobusu odpoledne,když jdou ze školy, bundy i čepice a lítají jenom v tričku. Méně odolné jedince angína(bronchitida apod.)už skolila. Více odolní jedinci zatím jenom kašlou. S nejodolnějšími lítání v tričku neudělalo nic.


Karel Gott-téma týdne 3.

15. března 2010 v 23:45 Střípky všedních dnů
Je to jasné.


Vzhledem k tomu,že zítra odjíždíme do nemocnice, nestihnu tvořit články na téma týdne.

A koneckonců na téma Karel Gott ani nic psát nechci, jo takhle kdyby to byl Palo Habera, to by bylo jiný kafe.




dsfwfrwEF







Fotky opět čerpány z wilkipedie a z google(veřejné obrázky).

Zítra

15. března 2010 v 23:19 Střípky všedních dnů
Zítra jedeme do Prahy.
Ne tedy na výlet, to by asi nešlo. Jedeme do nemocnice na kontrolu..A možná i na sundání sádry.

Pokud bude všechno v pořádku, rentgeny a tak, všechno srostlé tak jak má(a já doufám,že bude, malá se většinou hojí jako kočka:-)),tak jo, sádra bude dole.

No taky nás tedy přijmou na pár dní(nebo týdnů-snad ne víc než na dva,ráda bych do konce měsíce března byla doma) k rehabilitačnímu pobytu.

Poprvé za svůj život se těším do nemocnice:-)



Tak na tenhle objekt(asi je to taky nemocniční pavilon),jsme se z okna na ortopedii dívaly dost často:-),
(kopírováno z Wilkipedie)

PS:Slibovaný článek o rané péči už mám zpracovaný, zbývá dodělat fotky. Zveřejním ho tudíž,až se vrátíme.




Peníze-téma týdne

12. března 2010 v 21:50 Jen tak pro radost

Tak už tu máme zase téma týdne....
tentokrát Peníze.

Peníze....

Speciální pedagogika II. - opakování

12. března 2010 v 20:42 Klárka mrňous
Učíme se.

A to tak, že opravdu hodně.
Jo, jo ono když člověk jen tak leží a musí se zabavovat, tak vezme zavděk čímkoliv.
A ani malého pacienta neobtěžuje tolik jako obvykle.
Přesto,že s tím,že se bude učit, už z principu nesouhlasí, pracuje dobře.

Co děláme:


!!!!!!!!!!!!!!Opakujeme, pořád opakujeme!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


Stříhali dohola.....

12. března 2010 v 13:43 Klárka mrňous
Stříhali do hola...(no né úplně, skoro dohola, nástavcem na 5mm:-))
....maličkou holčičku,
která si do vlasů nalepila gumové medvídky. A nejen to. Jak pořád jen leží(i když je velkou část dne na bříšku a na boku),tak se jí vlásky vzadu zacuchávaly. A to tak,že hodně.



Skočila na mě

6. března 2010 v 22:46 Střípky všedních dnů
...viroza, vážení.

Tedy nejen ona. Ve čtvrtek večer mi bylo na chřipku. Šla jsem si lehnout, do rána jsem to tak nějak vypotila.
Protože to ráno šlo, vyjela jsem si k zubařce(vypadla mi,jak jsme byly v nemocnici,plomba, a to není nic příjemného).
Zub je od poledne spraven, od včerejška od večera je mi zase tak nějak....nic moc-teplotu nemám jen díky acylpyrinu

Maškarní bál

6. března 2010 v 22:40 Aniččino-ze života skoro puberťačky
Poslední sobotu v únoru jsme měli u nás ve vsi Maškarní Bál.

Anička se zúčastnila, a jak už jistě všichni víte, šla za černou paní:-)
(její kamarádky Helenka a Terezka šly za paní ohnivou a paní bílou:-)).

Do školky půjdeme spolu:-)

5. března 2010 v 21:56 Klárka mrňous
Vyrazily jsme na kávičku k sousedům(teda ne úplně k sousedům, ale bydlí blízko)
Vyrazily jsme já, Anička, i Klárka se sádrou
Šly jsme navštívit Elišku....(teda nejen jí i její dva sourozence, a jejich mamču)

Eliška,vzhledem k nedostatku míst ve spádové školce, nastupuje do Mš až od září 2010(to jí bude necelých pět,je o měsíc mladší než Klárka).

Ve školce už ale byl zápis, a Eliška,tam Klárku nepotkala(ani nemohla, byly jsme v nemocnici, a také Klárka tam u zápisu vůbec nebyla), tak jí to bylo divné.

Vysvětlovala jsem jí,že Klárka už do školky chodí, do speciální, pro takové dětičky jako je Klárka. Pro takové co nemluví, a co nosí plenky, co nechodí.

Ale Eliška byla se mnou rychle hotová. Eliška, to je jasné, půjde do školky s Klárkou. Když teda Klárku nevezmou do Druztové, bude chodit taky do Plzně do speciální.

"Víš, teto, plenku si taky můžu vzít, a mlčet vydržím klidně celé dopoledne(maminka Elišky má záchvat smíchu), taky nebudu mluvit....".měla jasno.
"Tak mi to domluv,jo!?!"povídala.

Ne, Eliška opravdu nepůjde do speciální Mš, Eliška nastoupí do klasické Mš v sousední vesnici(jedná se o tutéž vesnici, kam Anička chodí do Sokola).


Už jsou ve škole zase:-o!!!

3. března 2010 v 19:43 Aniččino-ze života skoro puberťačky
Kdo??
Co??
No neštovice.
U Andulky ve třídě dneska odpadly dvě děti, a v družině také:-(((.
Jsem teda zvědavá jestlipak nám je přinese:-) domů. Vzhledem k sádře by se nám nehodily, tak je jasné,nejspíš úroda bude,jo,jo.
No ze školy jí nestáhnu, už tam byla, do kontaktu přišla. tak jako tak...tam kde je(v prdeli,vážení)
A co, třeba je imunní, třeba je vůbec nechytne.

varicella_klasika.jpg

Tak takhle vypadají-vyhledáno googlem:-))). Abych věděla na co se připravit.

Na bříšku

2. března 2010 v 23:32 Klárka mrňous
na dece v pelíšku

Na bříško už se dostane úplně sama. Jak je lehká váha, tak ani s tou sádrou to není tak tragický, přetočí se ani nemrkne:-). Taky se zkouší plazit, nožku táhne za sebou jak chromej pes. Rychle jí to ale unavuje, a možná i trošku bolí, tak to nepřehání. (a já jí v tom nepodporuju, abyste věděli, má velikou sílu v ručičkách,a aby šla i se sádrou do stoje je nežádoucí).

Tak tohle je nyní nová pozice na sledování televize.

Téma týdne - Ekologie

2. března 2010 v 23:20 Jen tak pro radost
Miluji výzvy.
Mám ráda úkoly a ještě víc různé soutěže.
A protože mohu psát články na téma týdne, dávám se do toho.


Téma první
(možná už tedy několikáté, ale já si všimla až dnes)


Ekologie


aneb zelená linie v naší rodině:-)

Ekologie podle táty:

Tatínek(můj muž) chce žít ekologicky....pro něj to znamená ...že, třídí odpad, dává zvlášť sklo, papír a plasty a ty pak dává do kontainerů k tomu určených....
Dále to pro něj znamená, že jí jenom bio???(tedy doma-u dědečka ve chlívě)vypěstované maso(už je to fakt dávno,co jsme měli kuře:-().
Také dává kelímky od jogurtu mít do myčky....a ty pak následně vyhazuje do plastů.
Také dává zvlášť logr z kávy a hnojí jím moje květiny...zatím jim to neublížilo(ale ani se nedá říct, že by jim to prospívalo...a nebo to,že jsou takové jaké jsou je tím,že je občas zapomenu zalít??

A úplně ze všeho nejradši o ekologii poučuje. Všechny...mámu, tátu, dědu, babičku, tetu, strejdu, bráchu, ségru, neteře,synovce...prostě kohokoliv kdo se mu dostane pod ruku a je ochoten si vyslechnout přednášku:-))).

Maminka(já)...dělám to asi stejně(i když přiznávám, někdy z pohodlnosti, někdy prostě proto,že nemám jinou možnost..odpad tolik neřeším). Ano třídím, ale přiměřeně.

A holky?
Klárka je malá, neumí ani mluvit, natož aby chápala smysl třídění odpadu. Kelímek od jogurtu považuje za prima hračku..
Ale Anička, to je ekoložka jak vyšitá. Dělá všechno co tatínek. Ale u Aničky je to ještě o něco vylepšené. Ona to všechno komentuje...A stejně jako tatínek o ekologii poučuje

....ráda dává vědět,že.....topíme ekologicky(má pravdu, topíme dřevem...)
....rádá říká.....................mami, nevyhazuj ten kelímek od jogurtu, dej ho do myčky
....ráda říká....................nechci k obědu kuře, to nevypěstoval děda
.....ráda si bere................moje kytky a sype k nim logr z kávy
....ráda do MŠ(jé to už je doba)...nosila víčka od plastových lahví a starý papír...

No žijeme normálně.
Nedá se říct,že úplně ekologicky,ale snažíme se neškodit.

Kdyby každá domácnost žila tak ekologicky jako my...........no myslím,že Zem, ta naše planeta, by si na to fakt nemohla stěžovat