H O L K Y S I K O R K Y
o Klárce a o Aničce,jejich mamince a trošku i tatínkovi,veliteli malých hasičů
pozadí blogu: staženo ZDE

Kontakt na autorku blogu - Sikorku tu: SikorkaAlena@seznam.cz


ČISTĚ PRO INFORMACI - NA KLÁRKUNENÍ VYHÁŠENÁ ŽÁDNÁ SBÍRKA!!!!


Duben 2014

Projekt 52/52 - Poslední

22. dubna 2014 v 20:00 | Sikorka |  Ze šuplíku(dokončení 52/13)
Poslední - Jupííííí:-)!!!

týden a den v roce jsem byla rozhodnuta v projektu 52 pokračovat. No semlelo se to jinak, letos už bych projekt nedopsala(někdo ví, někdo ne).

Poslední a nebo co se jinam nevešlo?
Poslední den v roce je Silvestr.
Letos jenom s Aničkou a MSR. Také Klárkou, ale ta po osmé hodině, bez ohledu na nějaký konec roku, šla spát(chodí tak vždycky, není nutné jí ukazovat, že by se režim dal narušit). Anča dostala Aktivity, tak je hrajeme. Není to špatné, ale chtělo by to hrát asi ve větším množství lidí, aby byla větší legrace.

Pozorujeme ohňostroje, jsou krásné a trvají docela dlouho. Letos je nefotím. Mám rozbitý foťák(mám vztek), a nevím, kde a jestli mi ho spraví.
(teď už mám foťák spravený)

Poslední
sníh v r. 2013(i když byl vůbec nějakej?)

Projekt 52/51 - Červená a zelená

22. dubna 2014 v 8:00 | Sikorka |  Ze šuplíku(dokončení 52/13)
týden po vánocích, vánoční prázdniny. Procházky a zapadlý čtyřkolkář.

Je prostě parádně. No já vím, že je prosinec a teploty by měly být pod nulou a mělo by být nasněženo, ale to sluníčko a tráva(i když trošku mrzne) mají taky něco do sebe. Já prostě funguju na solární pohon.

Zelená je tráva, červená Klárky kombinéza(sice je ta tráva v prosinci poněkud zvláštní.....)

Klárka vypravuje

21. dubna 2014 v 8:00 | Sikorka |  Klárka - diagnoza Rethoré
aneb jak jsem první třídu studovala dálkově:-)

Protože pro mě první rok povinné školní docházky začal pobytem v nemocnici. Prý to bylo třeba.

Je prvního září 2013.....den první
Mezi 8 - 9 hodinou(tedy v 8.30) dorážíme do Prahy na Bulovku. Celkem rychle to jde i na oddělení, už kolem desáté jsme ubytované(malí spolupacienti a jejich maminky se zdaj celkem příjemný). Po 11. hodině bývá hotový plán operací na další den. My v něm předpokládám nebudeme. A nejsme. A je jasné, že na operaci půjdu nejdřív ve čtvrtek, protože ve středu má náš operující lékař ambulanci.

....den druhý
Stále s mámou čekáme. Nedá se říct že by nás to bavilo a netěší nás to. Máma mi půjčuje na chvilku tablet. Vím, že chce jít na internet, no to teda ne, budeme si na něm pěkně hrát.....a nebo jo, máma na net může, hezky na youtube, pustí mi něco pěkného, třeba Rybičky 48, to jistě všechny okolo nadchne. No pouští mi je, ale potichu.
Taky do mě něco hustí, ukazuje mi aplikace. Do těch zobrazených kláves zkouším bouchat, je to super, vydává to zvuk, jéééé.
No ale tablet máme jen chvíli, musíme se střídat i s ostatními. Ptáme se, jestli, když je tak hezky nesmíme na chvilku ven. Můžem. A tak hned opoledne toho využíváme a brouzdáme Bulovkou(máma by ráda do parku, já bych ráda kolem vrátnice, tam je bagřík, ten je super). Máma lituje(už zase), že nemá foťák, všechno kvete(slunečnice, kytičky, kany,.....).

...den třetí
Stále čekáme a máma je nervózní. Chce operaci už zítra. A chce a chce a chce. A kdyby se za to nestyděla, tak by snad byla schopna si i dupnout.
A vychází jí to, zítra jdu. A ještě nás odpoledne na chvilku pustí ven. A ještě, že tak. Voláme domů, co ségra. Má se dobře, je prý u rybníka s klukama. Ve škole se prý ještě neučí. A že sedí s Eliškou.

.....den čtvrtý
Den operace a já jdu na řadu hned ráno, první. Před 11 mi vrací k mámě a já pospávám a NEŘVU. Ještě usínám, ta narkóza mi nějak sedla:-), a budím se, už tedy se skučením, za dvě hodiny. Dostávám léky do kapačky, protože už mi je skoro osm a čípek by byl pro mě ponižující, jsem pak celá malátná, ale docela v pohodě, asi to lépe zabírá.

....den pátý
Pooperační. Prý se jevím celkem statečně. Dopoledne pan docent, co mi operoval povoluje 15ti minutovou návštěvu tatínka (jel do Prahy, musel), to maminu překvapuje, že je mu dovoleno zaběhnout i mimo návštěvní hodiny. Odpoledne je horší, nudím se. A jsem vyspaná do zásoby, noc je proto docela krušná, budím se v půl desáté, pobrekávám. Dostávám léky, no je mi lépe, ale spát se mi prostě nechce. S malou lampičkou a tichým povídáním vydržím do dvou(dostávám druhou dávku léků a konečně zabírám).

...den šestý
Jsem celkem v kondici. Dobírám ATB. Po operaci se prý dávat musí vždy. Tak ať. Nacházíme v herně super hračku, takovou kostičku pro prcky, ale já si s ní vyhraju moc. Máma mi čte. Našla v herničce super knihu o takových ne moc chytrých dracích.
Jo a dnešní den, den šestý je sobota, ta se tedy vleče. A ještě nás čeká neděla. Ufff to bude.

....den sedmý
Neděle. A smíme, s velkým nemocničním kočárkem, na chvilku ven. Jednou dopoledne, jednou odpoledne. Využíváme toho. Ty vycházky teda bodly, to se musí nechat. A hned ten čas jinak utekl.

...den osmý
Že bychom šly domů. Co nejdříve, nejlépe. Tak prý nejdřív ve středu. No budiž. Hračky, čtení, vycházka. Návštěva. Potěšila moc. A přinesla mamině datle v hořké(tu já miluju) čokoládě. Výborný byly(snědla jsem je mámě při čekání na velkou vizitu - no je to nesmysl, snídat až po vizitě).

...den devátý
Předposlední. Program stále stejný.

...den desátý
HURÁ DOMŮ!!!! Tatínek si pro nás přijel. Už se domů těšíme.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A teď budu doma s maminkou až do 16. října 2013, sádru zase mám až po prsa, naštěstí se ještě vejdu do kočárku i s tou sádrou, takže ven se dostanu(i když do školy teda ne).

Rehabilitační pobyt na Bulovce 16. - 18. října 2013(o tom už máma psala někdy na podzim).
Zůstáváme jen tři dny, necelý. Před víkendem(to se stejně necvičí ani nechodí do vířivé vany, do bazénu nesmím, když nosím plenky)nás propouštějí. Jupííí jé.

Ješte do středy zůstávám doma, pak jdu na dva dny do školy, a protože to vcelku zvládám, tak nastupuji konečně do první třídy:-) základní školy speciální.

A doufám, že budu chodit co nejdelší dobu.

A vydržím až do ledna, kdy si mě mamka vyzvedává, stěžují si na mne jak zlobím, ale už při výjezdu z Plzně je jasno, mám rýmu a pořádný kašel(ten už jsem dlouho neměla). No a ještě, že tak, další den(to už jsem doma) se ségra osypává a má...konečně má, rodiče jásají, dlouho očekávané a všude možně sháněné NEŠTOVICE.

To ale znamená, že s největší pravděpodobností jsem infikována i já. Takže se radíme s naší dětskou paní Dr.. A vypočítáváme infekčnost.....a do školky můžu až po Valentýnu v únoru(pokud se neosypu, pokud se osypu, tak po zaschnutí posledního pupínku). Nedá se nic dělat a máma dělá všechno proto, abych se nakazila! A koneckonců, taky mi vyrašilo asi pět pupínků(co vypadaly stejně jako ty Aničky), takže i já jsem neštovice(sice atypicky)nejspíš prodělala.

A doufám, že teď už budu zdravá až do léta.

Dopisuje maminka....
Klárka do léta bohužel zdravá nevydržela. Koncem března jí skolila rýma. Ač jsem si myslela, a vroucně přála, aby se do dvou dnů uzdravila, měla jsem smůlu. Do konce týdne už zůstala Klárka doma...
Ale prý zvládá a všechnu látku, co se učili, dohnala, říkali u ní ve škole....

Projekt 52/50 - Voňavé

20. dubna 2014 v 20:00 | Sikorka
jsou pro mě Vánoce.
Svíčkami, cukrovím, stromečkem, jmelím....(ale protože už je duben byl tento projekt značně zkrácen).


Vánoce....
a po nich se to začne lámat.
Začne přibývat světla, hlavně toho večer, ráno mi je to jedno, to ať si je klidně zhasnuto do jedenácti.

Projekt 52/49 - Tabule, nadpisy, oznámení

19. dubna 2014 v 23:41 | Sikorka

Máte dočteno o dnech minulých? Máte. Takže jedeme dál.......(už vám k dočtení chybí jenom poslední tři kapitoly z projektu 52/2013)

Oznámení přišlo. Že se u nás v Sikorkově koná Mikulášská nadílka.
Vyrážím s holkama, sama, MSR mívá většinou denní nebo noční službu. Teď ale překvapení, má příslužbu:-). Což vyjde jemu ještě hůř, do knajpy se nedostane.

(no jo já vím, že to žádný oznámení není, ale když tak nějak mi nenapadlo fotit si pozvánku:-),no)

Byl to ale skvělý nápad udělat z nadílky karaoke show.
I když ne všechny úplně nadchnul.
I když děti byly spokojené všechny.

Projekt 52/48 - Zima vystrkuje drápky

4. dubna 2014 v 22:00 | Sikorka
Začíná prosinec
a s ním adventní akce u Klárky ve školce(tedy nejen tam).

Rozsvícení stromečku. Na plzeňském náměstí. Vybráni tři žáci, jeden nejhodnější a dva nejzlobivěší, kteří budou dovezeni na náměstí v Plzni, tam vystaveni na pódiu a společně s asistenty udělají cvak....a rozsvítí stromeček. Davy co to uvidí, budou jásat, tleskat...a strom bude svítit.....

Projekt 52/47-Rychlost, pohyb, akce

4. dubna 2014 v 8:00 | Sikorka |  Ze šuplíku(dokončení 52/13)
Takže Akce. Velkolepá akce. Divadlo.

A hraje v něm naše Klárka. Se spolužáky ze školy. Tedy nejen s nimi. Ještě s divadelním kroužkem při 1. Zš v Plzni.
Už se těšíme. A máme na co, představení je pěkné(ač je to Josef, Marie, Ježíšek).
Zveme všechny, koho můžeme, nakonec se akce zúčastňuje také teta s Michálkem.
A povelo se to.
Moc pěkné to bylo.


A mimochodem, když mám pojmenovanou fotku třeba fdjk(no prostě tak, že z názvu není poznat o co se jedná), tak to není proto, že jsem líná psát její název, ale proto, aby mi kdejakej čmuchající pes nevyčenichal:-).

Projekt 52/46 - Místo, které mám ráda

3. dubna 2014 v 14:00 | Sikorka |  Ze šuplíku(dokončení 52/13)
tento týden byl ve znamení aktivu v šesté třídě. A ač škola není zrovna místo, co mám ráda, za zmínku aktiv stojí.

Zejména proto, že po šesti letech školní docházky jsem byla celkem potěšena.
Zejména to, že se mám dostavit za angličtinářkou, a to jenom proto, aby mi řekla, že Aničku musí pochválit, že na sobě pracovala(myslím, že spíš si zvykla na jiný styl učení),mi dostala.

Do lázní Klárka

2. dubna 2014 v 20:00 | Sikorka
zatím nepojede.

Přišlo mi jako komentář na můj blog, pěkně oficiálně, ne jen tak přes vzkaz, můžete si dohledat. A mě přijde fér, odpovědět na to trošku rozsáhleji...

2 Jana Martinková J. M. 10. ledna 2014 v 23:31 | Reagovat
Tak to je škoda, že Klárka nemůže jet do lázní. Anička by nemohla být doma s tatínkem? Nebo by neměl kdo na ni dohlížet? Tak můžete jet do lázní s Klárkou v létě o prázdninách. Sice to nebude hned po operaci, ale i tehdy je rehabilitace dobrá. A kdybyste jely do lázní i s Aničkou, tak je pravda, že škola je tam nedostatečná, ale Anička se může učit co potřebuje ve volném čase po procedurách.
Ať se Klárce daří stále dobře.

Milá Jani,
napřed bych Vám chtěla hlavně poděkovat za vaše komentáře, zejména proto, že mi dávají nahlédnout na věci trošku jinak. A že mi dávají tu možnost, uvědomit si, že pro některé čtenáře(třeba ty nové, co náhodou zabloudí - no a nejen pro ně) mohou být některé články, co tu píšu značně zavádějící.

Projekt 52/45 - Ležíc na zemi

2. dubna 2014 v 10:00 | Sikorka |  Ze šuplíku(dokončení 52/13)
...občas fotím já, Sikorka (i když teď už mnohem méně než dřív). Teď už taky necvakám jako praštěná, nemusím vyfotit vše, co vidím, vybírám si (a pořád ráda fotím osoby, akce a taky a co se krajinek týče nikdy to nebude ideální).

Na zem se toho vejde.....



Víc tu být nemělo, ale protože dopisuji zpětně po hooodně dlouhatánský době(někdo ví proč, někdo ne, vysvětlení ráda podám, ale soukromě po mailu, sem to psát nebudu)hlásím, že:
VYSÍLÁNÍ NA TÉTO VLNĚ OBNOVENO!!!!!!!!
ani ten článek rozklikávat nemusíte, pod ním je jen pidi sdělení:-)