Po říjnu, kdy toho bylo mnoho je listopad na zážitky chudší.
Jako obvykle hasiči.
Hasiči bloudí v nedaleké obci, to je noční soutěž. Děti(tedy ty starší) mají neustálý spor s dospělými o tom, kdy začíná noc:-). Protože je nutné jet na soutěž najednou, je zároveň také nutné přizpůsobit se nejmladším (nejmladší hasičce, která soutěží je 6, ještě jsou dvě hasičky mladší, ale ty stále neví, jestli chtějí hasit a nebo si raději hrát?:-)).
Zde je úspěchem umístění lépe než na konci.
Zejména u nového družstva mladších.
Družstva starších by už prý konečně mohla něco předvést.
Něco jiného než hádku o to, že jet po šesté(tedy 18.00 hod) je brzo.
Nakonec zvolili vedoucí kompromis, jelo se po šesté a družstva startovala před sedmou, aby kdyžtak bylo možné odvézt mrňouse dřív(ta tma v těch šest je úplně stejná jako tma v deset). Celá soutěž trvá dlouho do noci, na výsledky nečekali. A nakonec přijeli kolem deváté, všichni.
A hasiči také stříleli na čerta. Tady se úspěch očekával, doufalo se v umístění kolem patnáctého místa, a bylo to ještě lepší. Starší A na místě jedenáctém. Starší B - holky střílely mimo soutěž a vedoucí toho trpce litovali. Neboť obě holky měly o dost lepší výsledky než ve Starších A. čarostřelec O.
Foukačka. Ještě střílely z luku a ze vzduchovky.
Taky foukačka- taky ještě stříleli z luku a ze vzduchovky. Všimli jste si rozdílu v i, y? A víte proč?
Mladší. Mají malou T., je z nich nejmladší, je bystrá, ale zamířit zatím ještě moc neumí. Střílení je tudíž dost trága. No trága, úspěchem je už to, že trefí vůbec terč a nepostřelí rozhodčího:-). A tak chlapci zachraňovali, co se dalo. A nakonec třináctí.
(v obou kategoriích bylo přes 30 družstev)
Pak se dlouho nic neděje.
No neděje. Dny normálně plynnou, holky chodí do školy a do stacionáře.
Klárka je týden doma, má rýmu. Letošní školní rok už podruhé (no tedy v tom říjnu si nejsem jistá, jestli to spíš nebyla reakce na očkování).
Anča rýmu nemá, ta má pubertu a to nám ke štěstí stačí.
Velmi těžce tohle ale nese MSR. A co jako čekal, on ve třinácti seděl v koutě a na všechno se ptal, neodmlouval, prosil, poznámky a špatné známky nenosil? (já bych se i zeptala jeho rodičů, ale odpovědi, které se dozvím, budou různé - děda - no jéje, MSR ten zlobil, babi - měli hrozný učitele, kteří z něj nevytáhli to nejlepší:-)).
MSR tedy hubne, to se mu, co si nekupuje pivo domů a dává si ho jen 1x za 14 dní v hospodě, daří. A taky běhá, aby si dokázal jaký je ještě jura(je mu 40 a je to poznat:-)). A myslím si, že je to tu zas. Už to tu bylo jednou před třemi lety a skončilo to dobře. Nejspíš to přichází ve vlnách. Ale teď jsem mnohem připravenější:-). A pokud to tak bude, budu mnohem krutější.
Ale možná je to jen reakce na to, že z té malé hodné holčičky se stalo strašidlo:-)(a já si myslím, že minimálně ještě nějaký ten rok strašidlem bude:-)). Jen tak mimochodem, strašidlo je sice velmi odmlouvačné, občas provede nějakou kulišárnu, nic méně pořád je to v hranicích normálu.
MSR umřel děda. Bylo mu 91 let. Celý život byl pravičák. I na výročí 17. listopadu počkal a umřel až den po. Sice se to dost čekalo, že to tak skončí, ale smutné to bylo.
No a pak začíná advent. Konečně se blíží Vánoce, jediný světlý bod zimy. Pořád jsem přemýšlela, proč je mám tak oblíbené.
No zejména pro tu příjemnou vánoční atmosféru (mě nevadí davy v obchoďákách, a líbí se mi, že celý prosinec jsou v Plzni na náměstí trhy).
A taky proto, že po Vánocích se jednoznačně prodlužuje den.
A tentokrát se zapojují hasičky ženy. S dětmi nacvičují zpívání u kapličky. Také dospělým rozlévají svařák, punč a čaj s rumem. Předpokládají, že dospělí, do té kasičky, co tam mají připravenou nějakou tu kačku pustí. No většina jo. Někdo si dá velmi rád svařák či něco podobného zdarma(ale pravda, že ti co přispívají, tak ti jistě přeplácejí:-)).
(pokud bych tedy neměla peníze nebo bych si je zapomněla doma, řešila bych to tím, že místo svařáku bych si dala jen čaj, ten tam taky měli, zejména kvůli dětem).
(hasičky ženy se v prosinci vyznamenaly - oni totiž nejen, že 1. a 4. neděli advetní zpívaly s dětmi u kapličky, oni ještě uspořádaly tvořivé dílničky a mikulášskou discotéku - o tom ale až v článku prosincovém:-)).
Sikorka | 5. února 2016 v 16:41 | 
Ale sestratvojenejmilejší by ho mít měla. 
No neříkej, že polovic zas chytá druhou mízu... Jak to dopadlo? Jdu číst dál.