H O L K Y S I K O R K Y
o Klárce a o Aničce,jejich mamince a trošku i tatínkovi,veliteli malých hasičů
pozadí blogu: staženo ZDE

Kontakt na autorku blogu - Sikorku tu: SikorkaAlena@seznam.cz


ČISTĚ PRO INFORMACI - NA KLÁRKUNENÍ VYHÁŠENÁ ŽÁDNÁ SBÍRKA!!!!


Říjen 2015, potřetí(a naposledy) - Škola v přírodě

7. ledna 2016 v 23:56 | Sikorka |  Kdo nám pomáhá aneb Klárka mezi lidmi(školka, zájmy......)

V říjnu, jak jistě víte, má Klárka narozeniny.

Letos už měla malinkaté kulatinky:-), je jí deset.
K narozeninám tedy dostala v minulém článku zmíněné boty a taky Školu v přírodě (no tedy škola v přírodě byla zároveň i dovolenou pro maminku).

A měly jsme se tam tedy s Klárkou skvěle:-), hned od začátku.

Den první - PŘÍJEZDOVÝ,neděle- (anebo spíš ubytovávací)

Přijíždíme tak jak máme, mezi 10-11 hodinou. No spíš k té jedenácté, docela nám trvá najít ve Střelských Hošticích areál školy v přirodě.
Vybalujeme, procházíme areál ….a taky zjišťuji, že jako doprovod rodič, jsem s Klárkou jediná, neboť druzí pro nemoc odpadli. No uf. Ale ono to půjde.

Odpoledne trávíme z velké části na hřišti, taky se jdeme trochu projít.
A večer je diskotéka. Ke Klárky velkému potěšení.

Den druhý, a je to pondělí ) - VÝLETOVÝ (a taky trochu soutěžní)

Dopoledne připravujeme pro děti soutěž(instrukce zněly jasně, každý doprovod jednu připraví). Hledají se kartičky a na nich nakreslené ovoce a zelenina. Kdo najde kartiček nejvíc, vyhrál.
VÍTĚZÍ RADEK!!! (k nelibosti ostatních zúčastněných, trošku protestují, ale nakonec se s tím smiřují).
A odpoledne, pěkně pěšky HORAŽĎOVICE
(po červené, po cyklostezce)
Napřed varování, že s kočárkem neprojdeme. To tvrdí pan učitel, že prý už tu v létě byl.
Na kole.
Ale….můžeme vyrábět, třeba něco z jakéhosi těsta…
A nebo taky můžeme zkusit jít se skupinkou, že je jenom doprovodíme, prostě půjdeme jen tam, kam nás pustí cesta. To si myslím (zatím jen potichu) já.

Takže vyrážíme s výpravou.
No cesta ujde - není to zázrak, ale nechá se, a přesto, že to není 100% pohodlné, Klárka zírá na ostatní účastníky výpravy a NESTĚŽUJE SI.

Takhle dojdeme až k lesu, tam to vypadá horši. Ale ne horší než jsou serpentýny u nás, a ty máme sjetý všechny (kam se vejdeme na šířku). Nezdá se, že upozornění, že s kočárkem neprojdeme, by mělo nějaké opodstatnění. A když už jsme až tady a cesta lesem vede z kopce, riskujeme a jdeme dál.

Cesta lesem dobrá (a ten plot, přes který se nedostaneme je normálně s dvířkama, která jsou otevřená), ani na ní nejsou kořeny.

Tady je důkaz:-).

Pak jdeme chvíli kolem jakéhosi toku (že by to byla řeka Otava???), to už je horší. No horší, hrozné(ale pššt, přeci to nepřiznáme). Ještěže Klárka ani kočár nejsou nijak těžký. Ale vrátit se - do toho kopce lesem, je stejně složité, jako jít vpřed (to je alespoň po rovině).
Docházíme ke kostelíku, Svaté Anně - odvážní zde pijí zdravou vodu (ale děkujeme, všechno mít nemusíme). Pak už je to do Horažďovic úplná pohoda.

V Horažďovicích je cukrárna (jen připomínám, že téma ŠVP je gastronomie, tak co), kde Klárka pořádá malou scénu, na chvíli jí uplatí čokoláda a přesnídávka, pak jdeme radši ven.


Zpátky Busem, na zastávce scéna č.2, tady zabírají tyčinky (a taky ochlazuje se, a to docela dost). Po příchodu z výletu si ještě rychle děláme taky výrobek z toho těsta, my děláme jahůdky
(a pan učitel s Dádou cosi, co vypadá docela hambatě….jo tak, to jsou rajčata).

Jahůdky (rajčata jsem nefotila - radši:-))

Den třetí - soutěžní (úterý)

A po včerejším krásném počasí je dnes hnusně. No ale neprší, buďme optimističtí (a nemrzne, je určitě 6 nad nulou - tedy fuj).
Dopoledne soutěže v aule, ten klacík, ten se Klárko nejí, na ten se namotává klubíčko!!!! Zkouší to i Sikorka(jako jo, já matka Klárky), jednoduché to není.
Pro velký úspěch se soutěží také v pojídání kyselé žížaly, to už jsem nedala.


Pak se skládají různé pokrmy z kartiček, v průběhu této soutěže se Klárka rozhoduje, že se nasnídá. No tak jak si přeje.
Dnes je to nějaké emočně náročné.
Když tak vidím ostatní děti, trochu pochybnosti, jestli jsme Klárku nezařadili blbě, jestli neměla dostat školu pro "vyšší level". A taky mám zlost, že škola jako je v Merklíně, prostě ta samá není v Plzni (a Merklínu by mohl stačit stacionář). Ne, tohle si musím rychle zakázat, takovéhle uvažování.
Klárka je správně. Škola, co se mi líbí o trošku víc je prostě daleko (v Merklíně). Takže žádná ideálnější možnost v Plzni pro Klárku není.
(a tak se to ve mně pere, buď budu řvát, nebo někomu řeknu něco nehezkého…..to by si asi pan učitel nezasloužil).
A naše oblíbená skupinka (kluci kolem 10ti - 13ti) jede na Rábí, to s Klárkou nepojedu
A tak odpoledne procházka po okolí, to je ale díra, ty Střelské Hoštice (měly jsme jet na to Rábí, vždyť jsme to mohly vzít autem, no to mi napadá pozdě).
Po procházce trochu flákání po areálu, večer zábava v hale, zase se trochu soutěžilo.

Výuka prvouky, asi. Snad pan učitel tu fotku na mém blogu přežije:-)(no a nebo nešpehuje a ani se o ní nedoví, uvidíme)

Prý ty kameny "nežere", Klárčin spolužák(z Plzně).

Po té, co mě malí hoši, co jsou ob pokoj dvakrát nachytali na wc, nás raději zamykám. Zaklepou, to jo. Počkat ale než se ozve dále, neumí nikdo. Pak jsou udivení, že v pokoji je jen Klárka, tý se ptají kde má maminku, velmi rychle odhalují, kde asi….no a tady není klíč…

Den čtvrtý - Polívkový (a taky výlet)

Depka ze dne předchozího zažehnána.
Tady by správně měl být recept na špagety (jestlipak ho tam ti druzí z Plzně mají?). Ale nechápu proč, když jsme dnes vařili kotlikovou polévku.
Den hodně v režii "ze Sušice"
Napřed rozcvička, i s poskakováním.
Jo, jo…uděláme hoki, koki rotaci, ať máme legraci.
No a jak, že se vaří ta kotlíková polévka? Ale snadno. Pošle se část výpravy do obchodu koupit gulášovou polévku z pytlíku (nejlepší je to den předem).
Druhá část účastníků vaření připraví dřevo na oheň. A taky ešusy (kdyby počasí bylo nanic ještě víc) a kotlík. Vodu. Zapálí se oheň. Dá se vařit voda. Dlouho, fakt dlouho je nutné koumat, jestli se náhodou ta polévka neměla rozmíchat ve studené. Zvolí se kompromis, když má voda tak těch cca 50 stupňů, tak jí vsypeme.


Vaříme za zpěvu na ohni a na kahanech a přejeme si aby nepršelo (tomu pomáháme různým přesvědčováním - no nakonec to asi zabralo, pršet přestalo).


Odpoledne výlet, STRAKONICE.
Moc se mi nelíbí. Jako Strakonice, výlet je fajn. Opět gastronomie, tedy návštěva kavárny, kde Klárka pořádá malou scénu, nakonec se nechává uplatit zdravýma brambůrkama.
A kafe a dort. Obojí dobré, fakt, že jo.


A ve Strakonicích kupujeme kruh(zapomněla jsem doma) a plavky(no ty jsme nemuseli, ty jsem nezapomněla, ale děsně se mi líbily - když tak je dostane k nějaké příležitosti Josefínka) do bazénu, v Horažďovicích je aquapark.
Zítra možná….
Večer je Klárka vzorná, dlouho jí baví sledovat kluky, jak hrají pingpong.

Den pátý - PŘEDPOSLEDNÍ (zítra se odjíždí)

Dopoledne zase soutěže v aule, to Klárku většinou docela baví. Tedy moc nesoutěží, ale pozoruje dění kolem.
Akorát házení jelitem se s asistencí účastní (a taky se trefí, Klárka jo).
Odvoláváme bazén. Odpoledne bude jiný výlet.
BLATNÁ.
Zámek.

Procházka parkem.

Daňci.

Ti daňci se prý dají krmit.
Ti daňci vypadají pořádně nebezpečně.
(když tak obětujeme pana učitele a utečeme, koneckonců on to byl, kdo tvrdil, že se ti daňci dají krmit)

Taky cukrárna.
Ty sladkosti vypadají zcela neškodně (na rozdíl od daňků). Jo, jo téma s kuchařem na cestách je splněno na 105 procent.


A večer balit a zítra domů…..

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lentilka lentilka | 4. února 2016 v 11:11 | Reagovat

A zrovna fotka rajčat by mě zajímala! :-D

2 Sikorka Sikorka | 5. února 2016 v 16:37 | Reagovat

[1]: No tak já snad najdu, kde jsou vystaveny a hodím sem odkaz:-) (ale asi až večer).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama